VKH.logoNěkolik slov k zahájení akademického roku od našeho studentského kněze P. Petra Havlíčka a předsedkyně VKH Olomouc Ludmily Chalupové.


petr_havlicek1

Milí přátelé,

každého z vás s radostí vítám v naší akademické farnosti, obzvláště ty, kdo mezi nás přicházíte poprvé.

Je to už dvacet let, co se věřící vysokoškolští studenti scházejí v kostele Panny Marie Sněžné. Studentské mše v Olomouci se dříve konaly v kostele sv. Michala, také v katedrále sv. Václava, od roku 1993 jim patří tento chrám. Mimo jiné proto, že sami studenti chtěli mít místo, kde mohou svou víru prožívat, a mít kněze, který se jim bude věnovat. A tak už dvacet let tu pulzuje život společenství, které charakterizuje hledání Boha. Tisíce studentů před vámi tu zažili, že stojí za to, vzít život s Kristem do vlastních rukou, a věřím, že ti, kteří už jsou v Olomouci druhým rokem či déle, to vám nově příchozím mohou potvrdit.

Pokud nějaká aktivita trvá už dvě desítky let, tak se o ní obvykle říkává, že je to aktivita tradiční. Společný život kostela Panny Marie Sněžné a VKH Olomouc skutečně charakterizují mnohé tradiční činnosti, o kterých se dozvíte z této brožury. Já bych ale dvacetiletý život v našem kostele raději nazval jinak: je to Boží dílo. Pokud něco žije tak dlouho a nezahynulo to na úbytě, pak jedině proto, že Boží Duch v každém z těch, kdo do tohoto chrámu přicházeli a přicházejí, koná své dílo, vnuká dobré nápady, povzbuzuje v ochotě spolupracovat a vzájemně si pomáhat, takže rostou v lásce k Bohu i k druhým.

To tedy přeji každému z nás i v tomto novém akademickém roce. Abychom měli radost z toho, že můžeme mít společně účast na takovém Božím díle, které nás zároveň učí, že Božím dílem má být celý náš život.

Váš 

P. Petr Havlíček SJ

 


ludmila_chalupova

Milí přátelé,

sledovali jste někdy poštolku, jak loví? Zastaví se nehnutě ve vzduchu, číhá na kořist a pak se střemhlav vrhá k zemi, aby ji uchvátila. Nebo upoutala vás o některém letním večeru nádherná souhra barev, světla a stínu při západu slunce? Pozorovali jste, jak se ze zrnka stává klas plný mnoha dalších zrn?

Ač zdánlivě maličkosti, všechny svou existencí vyprávějí o Bohu. Zrcadlí jeho dokonalost, sílu a majestát, ale především velikost jeho lásky k člověku. Pomáhají nám pochopit, jaký Bůh je. Bez nich by byl lidský život šedivý a jednotvárný a Bůh jakási neznámá, vzdálená bytost. A všimli jste si někdy náhodné rodiny v obchodě, na ulici či v tramvaji? Na první pohled neobjevíte nic zvláštního, podíváte-li se však pozorněji, zjistíte, jak vlastně jsou děti svým rodičům podobné. Mají stejné oči, nos nebo úsměv, odrážejí jejich tvář a gesta. Stejně tak máme i my křesťané zrcadlit tvář nebeského Otce a přibližovat ho lidem kolem nás.

Ale jak se stát zrcadlem? V jednom kázání bylo řečeno, že odrazem Boží lásky je vzájemná láska člověka k člověku. Učinit pro druhého cokoliv s láskou tedy znamená přiblížit mu, jak miluje Bůh, a zároveň sám z toho čerpat. Láska je hlavní a nejpodstatnější prvek lidského života, říká sv. Pavel: „A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska.“ (1 Kor 13,13)

Zahajujeme nový akademický rok, čas, kdy budeme v každodenním kontaktu s mnoha lidmi – spolužáky, vyučujícími, spolubydlícími a dalšími. Zkusme si dát předsevzetí být kvalitním zrcadlem a konat věci s větší láskou. Nejsou třeba hrdinské činy, stačí maličkosti. Máme ty nejlepší podmínky pro start – začali jsme s Bohem a spolu navzájem zahajovací studentskou mší svatou. Pevně věřím, že tato spolupráce bude pokračovat po celý následující rok a bude prohlubována nejen na pravidelných středečních mších v kostele Panny Marie Sněžné, ale i na dalších akcích pořádaných Vysokoškolským katolickým hnutím Olomouc.

Těším se na vás!

Ludmila Chalupová

předsedkyně VKH Olomouc