krizVe čtvrteční podvečer jsme se v hojném počtu 35 lidí sešli, abychom společně Pána doprovodili na křížové cestě a mlčky přihlíželi všemu, co pro nás snášel. Každý z nás přišel, aby se s ním setkal, otevřel se mu a spojil svoji životní cestu s cestou Pánovou.


Putování jsme zahájili ve Chválkovicích kolem sedmé hodiny večerní požehnáním nového kříže a poté jsme se již vydali spolu s jeho matkou na cestu bolestných vzpomínek. Společně jsme se zastavovali na místech, kde Ježíš pod křížem klesl, kde se setkal se svou matkou, Šimonem, Veronikou a plačícími ženami.

Cesta plynula za Olomoucí mezi poli a směřovala k bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku. I my jsme mohli během cesty zakusit malilinkatou kapičku bolesti, kterou zažíval Pán Ježíš, jelikož nás po celou cestu doprovázel nepříjemně vlezlý severák.

Poslední naše kroky mířily do závěrečného stoupání, kde nás na konci stromové aleje přivítala nádherně osvícená bazilika. V ní jsme se společně Pánu poklonili při posledním zastavení na křížové cestě. Také jsme se zde pomodlili za nově zvoleného Svatého otce Františka a popřáli jsme našemu otci Petrovi k jeho narozeninám.

Nakonec jsme se mohli ohřát v prostorách Francouzského sálu, kde nás místní otec Bernard pohostil teplým čajem a sladkostmi. Mohli jsme si tu popovídat, zazpívat, a před desátou hodinou nás autobus unášel směr Olomouc.

Tato křížová cesta byla krásným zastavením v postní době, při které jsme si mohli uvědomit, že na těžkosti všedního dne nejsme sami, že Boží láska se nedá popsat slovy a také mnoho dalšího…

Věra Vláčilová