Do této malé vsi u Olomouce se nás sjelo celkem sedm + otec Petr Havlíček. Byl pátek večer, otec Petr nás podněcoval, ať povídáme, což jsme nic netušíc činili. Na závěr nám však bylo oznámeno, že počínajíc tímto okamžikem budeme svorně zachovávat silencium, mimo motliteb samozřejmě. Naše nitro mělo potom spoustu prostoru se projevit, myšlenky mohly směřovat k Písmu, nad kterým jsme rozjímali.

Každý z nás se ve svém tichu pokusil „vyrozjímat“, co mu Pán chtěl sdělit. Přejeme vám, aby vám vánoční čas poskytl příležitost ponořit se do svého srdce. Pro mnohé z nás to byla první tichá zkušenost, kterou doporučujeme a děkujeme otci Petrovi za duchovní vedení v průběhu celé obnovy.

Jarmila Stříteská