Ještě nejsem ani zpět v Olomouci a už píšu článek o dnešní noční pouti. To abyste měli nejaktuálnější informace ;-).
Co bylo důvodem k tomu, aby několik desítek studentů vyměnilo dnešní noci své postýlky za šlapání do kopce k bazilice Panny Marie Hostýnské, na které jsme se vydali po studentské mši u Panny Marie Sněžné? Na nádraží v Hulíně (kde jsme přesedali na vlak směr Bystřice pod Hostýnem) to hezky vystihl jeden pán: „Kam jedete?“ ptal se davu valícího se proti němu. „Na Hostýn“ zněla odpověď. „Ježiši!“ Ani sám netušil, jakou měl pravdu .
V tiché křížové cestě jsme se letos zamýšleli nad citáty Jana Pavla II. a Benedikta XVI. A po cestě nad nimi rozjímali. U cíle naší cesty na nás ze tmy zazářila osvícená bazilika (tento pohled je vždycky nádherný), kterou někteří z nás putujících viděli poprvé.


Po občerstvení duše i těla (kdy jsme mohli u „švédského stolu“ poznat naše spoluputovníky) následovala adorace přímo v bazilice. Společně jsem chválili, prosili, děkovali a svěřovali na přímluvu Panny Marie své úmysly, se kterými jsme se na tuto pouť vydali a za koho nebo co jsme ji chtěli obětovat.
Pak jsme už zamířili z kopce dolů, abychom po páté hodině nasedli do vláčku, který nás nyní veze zpátky do Olomouce se dospat a jsou i tací, kteří přímo šupky dupky do školy..

Jana Kotrncová